Reakce na článek v LN dne 24.5.2013
V článku v LN z 24.5. prezentuje největší zdravotní pojišťovna pár bohulibých nápadů, jak šetřit, tentokrát na zdravotnických prostředcích. Nápady mají dvě vady na kráse: vycházejí ze špatných čísel anebo nesprávných souvislostí, případně obojího.
U informace, že za zdravotnické prostředky se vydá ročně asi 20 miliard zpozorní každý šetřílek. Berme to s rezervou. O nákladech na zdravotnické prostředky koluje spousta bludů. Uvedených 25.000, na kterých prý začínají nitrooční čočky, je špatně o řád (správně 2.500) 20 miliard je méně než 8% všech zdravotnických výdajů s klesající tendencí, protože stoupá podíl personálních nákladů na úkor materiálů, stejně jako všude v rozvinutých zemích. Mluvčí pojištovny říká, že půl miliardy se ušetří na ambulantních prostředcích a další tři v nemocnicích. Tak po pořádku.
Z ambulantní oblasti se v článku zmiňují dvě kapitoly. Inkontinence a inzulínové pumpy. VZP v roce 2011 vynaložila na inkontineční pomůcky asi 1,3 miliardy korun. Asociace Czechmed při svém zjištění konstatovala, že toto číslo platí za celý trh. Očekávali bychom, že VZP bude mít výdaje odpovídající svému cca 60% podílu pojištěnců, tedy asi 780 miliónů. Tato čísla v diskusích s VZP již zazněla a nebyla rozporována. Udávaných 1,3 miliardy nezahrnuje tedy jenom pomůcky pro inkontinentní, ale i to, že za poukazy vystavené na tyto výrobky někdo čerpá jiné zboží. Hypotéza přinejmenším hodna dalšího zkoumání. Kouzlem nechtěného je, když VZP vyřeší tento rébus, tak v ambulantních prostředcích dostane přesně onu hledanou půlmiliardu jakoby na podnose.
Inzulínové pumpy využívá asi jenom 0,4% pacientů s diabetem. Jsou tři typy pump. Jedny pouze inzulín pumpují pod kůži, druhé navíc měří hladinu cukru v krvi. Třetí typ měří, pumpuje, a když zjistí nízký cukr v krvi, tak přísun inzulínu automaticky zastaví a zabrání nebezpečné hypoglykemii. Stovky těchto pump se používají se u dětí, u těhotných a u těch diabetiků, kteří nejsou schopni rozeznat, že se blíží hypoglykémie – život ohrožující stav. U podobného pacienta ušetříme ročně v řádech jednotek tisíců. Ve srovnání s tím nedostatečně léčený diabetik skončí na dialýze a pak stojí ročně milion, což je 50 x více než cena pumpy za rok.
V nemocnicích jde především o zvlášť účtovaný materiál - ZUM. VZP na tyto prostředky v roce 2011 vynaložila asi 8 miliard. Rozšířenou praxí je, že ve výběrových řízeních na ZUM v nemocnicích nevyhrává primárně ten, kdo dá nejnižší cenu, ale ten, který dá cenu na úrovni úhrady. Následně něco vrátí nemocnici zpět. Ano, nemocnice potřebuje fakturu od dodavatele na cenu uvedenou v úhradovém katalogu VZP, aby tuto mohla zdravotní pojišťovně vyúčtovat celou. Nemocnice dostane od dodavatele vratku, někdy 30, 50 nebo 70%. Taková hra s čísly. Pojišťovny z toho „rostou“, protože nemají výdaje na ZUM pod kontrolou. Řešením by bylo škrtnout dva sloupce s cenami v seznamu hrazených ZUM a nechat v nemocnicích řádně soutěžit dodavatele na poměr ceny a výkonu. Pro nemocnice je však tato obezlička mezičasem nezanedbatelným zdrojem výnosů a tu by musely pojišťovny dorovnat úhradou péče. Ne, že by na to neměly, pojišťovny i dnes tuto částku vydávají, nicméně za uměle vysoké faktury za ZUM materiál. Ale dopočítat se toho, aby to bylo správně, to je hodně práce. A s tím počítáním – jak jsme viděli u prostředků pro inkontinenci – to občas trochu drhne.
Opět kouzlem nechtěného, kdyby se na vratkách mezi dodavateli materiálu a nemocnicemi protočilo pouze 40% z oněch 8 miliard vynaložených na ZUM, tak volným odhadem to budou ty 3 miliardy, které pojišťovna chce ušetřit pozitivními listy na ZUM materiály.
Je více odborníků, co rozumí lékům, než těch, co rozumí zdravotnickým prostředkům. I jejich ekonomice. Je tedy pohříchu přirozené, že šetřící kotrmelce nesou lékový rukopis i v oblasti prostředků. Zde zábava končí. Rozdíl mezi lékem a prostředkem je jako mezi kuličkou hrachu a svářečkou. Skutečnost, že se oboje hradí ze zdravotního pojištění přináší iluzi, že jde o skoro totéž, a že obojí lze regulovat podobnými nástroji. Zatímco slevové soutěže u léků mohou efektivně udržovat jemné předivo evropsky referencovaných cen, tak slevové soutěže u prostředků ZUM jsou zbytečným vrstvením dalších komplikací, které lze vyřešit velmi jednoduše a civilizovaně, viz výše.
Zdravotnické prostředky nejsou obtížný hmyz, kde se musí šetřit až „na dřeň“. Jsou součástí moderní medicíny. Dnešní léčba není o tom, že lékař rozmlouvá s pacientem lépe než před 50 roky, ale o tom, s jakými materiály a léky pracuje.
Commentaires