top of page

Home office? O samotě, jinak to ztrácí kouzlo

(Lidové noviny)




Ke starší paní, co bydlí ve čtvrti rodinných domků, přijde pes. Je přátelský, čistý, dobře živený, dejme tomu retrívr. Rozhlédne se, počuchá, hodí se na koberec v předsíni a usne. Za dvě hodiny se probudí, otřepe a odejde pryč. Udělá to dvakrát třikrát za týden. Pes musí mít majitele, má obojek. Paní za něj napíše vzkaz: „Neschází vám? Chodí sem pravidelně, ale pouze spí.“ Druhý den přijde zas a za obojkem má odpověď. „To je náš pes. Víte, on bydlí v domácnosti se čtyřmi dětmi, tak přes den nemá minutu klid. Občas nám takto uteče, někomu se vnutí na návštěvu a odpočívá.“


Možná podobné úmysly mají dnes miliony lidí, co je koronavirus vyhnal do tzv. home office neboli domácí kanceláře. Vzhledem k lehkému přenosu infekce se jeví bezpečnější, aby lidé nedocházeli z domova do práce. Což by mohl být atraktivní stav, kdyby i zbytek pracující rodiny neměl nařízenou tu samou vymoženost a ratolesti nedostaly „domácí školu“.

Situace nutí člověka k jakési dualitě, kterou známe z kvantové mechaniky. Tam je elektron současně částice i vlnění. Člověk v home office je současně doma i v práci. Že to je těžké si představit i dospělému, o tom žádná. Natož pak základnímu školákovi, který má pochopit, že tatínek v domácím oblečení je v jednom momentu doma, ale prakticky současně v práci a nesmí být rušen.


Když dva dělají totéž, není to totéž. Obydlí s 80 a více čtverečními metry s možností pracovny oddělené od zbytku vesmíru dveřmi je úplně jiný příběh než 2+kk s dvěma základními školáky.


Přijde nová rovnováha


Home office není pro každou profesi a pro každého člověka. Introvert může práci z domova považovat za přednebí. Do té doby, než – jak se ukázalo v době korony – všichni doma zavření extroverti potřebují neustále komunikovat. Telekonference stíhá telekonferenci, online meeting další a korporátní plánovači zapomínají, že mezi teleschůzkami se musí i na záchod. Umělý inteligent na pozadí sice rozmaže rozházenou knihovničku, ale zatím vás v obraze nenahradí, kdybyste chtěli pár minut soukromí.


Potřebujeme lidskou interakci, ale proč vlastně? Jsou činnosti, kdy opravdu je lepší být odstíněn od cvrkotu kanceláře a moct v klidu domova něco řešit a psát. Avšak o samotě, jinak se kouzlo home office ztrácí. Osobní rozhovor s kolegy je mnohovrstevný a inspirující, přináší často i nezamýšlené poznatky.


Jako vše i home office nám něco dává a něco bere. Lépe hospodaří s časem, pokud ovšem ten ušetřený umíme smysluplně využít.


Na druhou stranu, odchod někam do kanceláře má – mimo vykonání práce – i mnoho dalších významů. Namátkou – inspirující setkání anebo možnost si od domova odpočinout. Že i dobrého moc škodí, platí stejnou měrou o milovaných příbuzných. Přesun na pracoviště umožní přijít na jiné myšlenky, obohatit se o další sociální síť (fyzickou, nikoli online) či pěstovat další návyky a biorytmy.


Po koroně nebude nic, jak bývalo. Přijde nová rovnováha. Jak televize nezrušila rádio a internet nezrušil knihy, tak obojí – pracovat v kanceláři nebo doma – již zůstane v portfoliu různých typů práce víc než kdy předtím.


A kdyby přišla opět nová breberka, která by kosila osamocené jedince a místo izolace by nás nutila se pořád tulit, tak to zas nějak vymyslíme.

91 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


Commenting has been turned off.
bottom of page