top of page

Ester Ledecká a její lekce pro nás

Aktualizováno: 18. 4. 2020

Lidové noviny


Co všechno stihla olympijská obojživelnice sdělit světu za necelou minutu a půl



Senzace v přímém přenosu.

Svět jí byl svědkem v sobotu ráno krátce poté, co předseda MOV Thomas Bach předčasně

blahopřál k vítězství v super-G Rakušance Anně Veithové. Vzápětí se do cíle přiřítila

Češka Ester Ledecká a doslova přepsala dějiny olympijského lyžování. FOTO ČTK/AP


 

Když v sobotu ráno v sedm ještě ospalým uchem slyším jako první zprávu z Radiožurnálu,

že Ester Ledecká vyhrála super-G, vezmu do ruky tablet a ještě se slepenýma očima se

snažím najít nějaké video. První, co se nabídne, je záznam jízdy na serveru prvního kanál

u německé veřejnoprávní televize ARD. Probuzení je rychlé. Mrazení v zádech, trochu

úzko v hrdle, oči nevěří. Zlato, které nikdo nečekal.


Později se pak proklikám na ČT ik delšímu sestřihu závodu s Ester a její vítěznou jízdou. V

průběhu dne ji vidím ještě snad pětkrát. Ale dojem je jiný. Kdyby nebyly záběry identické,

měl bych pocit, že kromě cílového dojezdu slyším komentáře ke dvěma úplně jiným

jízdám.


Jeden vidí senzaci, jiný chyby


Jedna situace – dva různé pohledy. Německý komentátor po 46 vteřinách a prvním

zeleném mezičase chválí a je stále více a více nadšený, vnímá, že se mu před očima rodí

senzace. Střípky z komentáře a dojezdu:

Čas jízdy 1:03 (naskočí třetí mezičas – zelený, signalizující průběžné vedení) – „Super! A

teď je ještě hlasitější.“ (E. L. v některých zatáčkách křičí)

1:18 – „Prokřičí se tady k nějakému přednímu místu? To by byla senzace!“

1:20 – „Ledecká skoro proletěla vedle brány!“

1:21,11 – „Ledecká vyhrává!!! (komentátorovi selhává hlas) To je šílenství! Toto je beze

slov!!! (v záběru je nic nechápající výraz E. L.) Ester, jsi první! Já to nepoberu! Já tomu

nevěřím, jedna setina… Holka, to není vtip, to je olympiáda!“


Komentář na České televizi, výběr:

Čas jízdy 0:35 – „Trošičku zaváhala ve výjezdu… chyba.“

0:41 – (již zeleně svítí druhý mezičas)

0:46 – „Nebyla spokojená, věděla, že to je chyba.“

0:50 – „Tady se rozhoduje, ale co teď… chybička.“

0:55 – „Nebyla to tak velká chyba, stihla si najet, ale každá chyba je samozřejmě ztrátou.

1:02 – „Teď držíme palce, Ester velmi bojuje.“

1:07 – „Teď máme třetí mezičas (notabene zelený!), ale teď musí zabrat!“

1:10 – „Ale to byla chyba, tam ztratila rychlost.“

1:18 – „Ty mezičasy jsou úžasné, Ester, vydrž!“

1:20 (po posledním skoku) – „Jejejej!“

1:21,11 – „Ester Ledecká v cíli, je první, je první! Ester Ledecká vede, nikdo nevěří – má

zlatou medaili!“


V českém komentáři se objeví výraz „chyba“ hned šestkrát. Naposledy v čase 1:10, tedy

asi 12 vteřin nebo 300 metrů před cílem. Proč vidíme chyby tam, kde jiní vidí vznikající

senzaci? Proč se odvážíme věřit až po dojezdu, kdy už beztak celý svět vidí, že Ester

Ledecká na to má? Nejsme-li schopni věřit, neumíme ani povzbuzovat. Srovnání těch

dvou komentářů mluví za knihy.


Nespoutaná jízda


Ester Ledecká je velmi ambiciózní. Podle svých slov stojí na startu s tím, že chce vyhrát.

Že tam není do počtu, i když si už splnila sen startovat v různých sportech. Ale touto vizí

se nenechá svazovat. Není posedlá kýženým výsledkem. Stejně by jí nikdo nevěřil.

Zabývá se tím, jak nejlépe jet. Od bratří Bankových si nechala poradit nejenom trasu, ale i

způsob jízdy. Ondřej za nejlepších dob připomínal na svahu i svou vizáží kapitána Jacka

Sparrowa z Pirátů z Karibiku. Jeho způsob jízdy byl jedním slovem nespoutaný. Ester po

nespoutané jízdě přijela do údolí s výrazem stejného kapitána, který nemůže uvěřit, že se

mimoděk povedlo, na co ani nepomyslela. Protože se věnovala jízdě, nikoli vidině cíle.

Sděluje nám, že cesta k úspěchu vede zdokonalováním se každým dnem, každou

zatáčkou, každým skokem. A když se sejde počasí, lyže, forma, tým, máma, táta a

náprstek štěstí, je z toho zlato.


Co jsme se ještě dozvěděli? Třeba to, že když mladá dáma nemá řasenku, vezme si na

oficiální rozhovory lyžařské brýle. Těžko si představit, že Ledecká je bez make-upu zcela k

nekoukání, ale je to její volba. Možná se to chytne jako móda, kdoví. V zástupu na

pracovní pohovor se možná najdou jedna dvě slečny s lyžařskými brýlemi. Aby prý místo

nedostaly jen díky hezkým očím. Dnes je možné vše.


Ester Ledecká nás může naučit ještě lecčemu. V sobotu 17. února se od ní nečekalo nic.

O den později se od ní čeká vše. Uvidíme, jak ustojí cirkus kolem. Zda bude umět zalézt

zpět do bubliny a v klidu se připravovat na další závody. Ať další dopadne, jak chce, je ve

svých 22 letech se svou – jaksi mimochodem zlatou – medailí žijící sportovní legendou.

Jak to ustát a kam dál, to bude jistě zajímavé sledovat. Fandíme a víme, že na to má. Již

nyní. Ne až 50 metrů za cílem.


Budeme se těšit na další lekce. Zatím nám toho za minutu, dvacet jedna vteřin a jedenáct

setin řekla hodně. Přitom to hlavní, proč do Koreje přijela, ještě ani nezačalo.


MIROSLAV PALÁT

lékař

3 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


Commenting has been turned off.
bottom of page