Jak se za poslední 4 roky věci kolem zdravotnictví začaly více dotýkat průmyslu? 

Neodmyslitelně se do práce firem zapsala pandemie koronaviru. Jednali jsme se státem o zcela nebývalých věcech. O rouškách, testování, očkování i zavírání provozů. I ve světě rezonuje to, že se  představitelům Svazu u nás podařilo  odvrátit zavírání provozů výměnou za   povinné testování. Dnes se pandemie Covid-19 jeví jako historie. Avšak u pandemií podobných rozsahů není otázka zda, ale jaká a kdy. A my - průmysl - budeme lépe připraveni. 

Podařilo se zabezpečit účast výkonných náměstků ministra zdravotnictví na odborných a členských fórech Svazu, pánů  Milana Blahu i Josefa Pavlovice. Mohli jsme tak dostat bezprostřední informace k tématům, která nás zajímala. Byla to jednak pandemie, ale také digitalizace zdravotnictví, která je nedílnou součástí digitalizace státu a společnosti, na které Svaz dlouhodobě pracuje. 

Samotný ministr Vlastimil Válek přijal pozvání na Klub Svazu průmyslu a dopravy.  Byl pouze druhým ministrem zdravotnictví za 20 let, který tuto akci Svazu navštívil. 

Pandemie a množství peněz, které mělo zdravotnictví k dispozici přivedlo do pozornosti Svazu  významnou otázku: Co se přesně děje s penězi, které zaměstnavatelé  za sebe i své zaměstnance do zdravotního pojištění posílají. Je to nemalých cca 380 mld korun ročně. Na toto se budou ptát zaměstnavatelé čím dál intenzivněji. Podobně jako bude Svaz usilovat o zastoupení představitelů průmyslu ve správní a dozorčí radě všech zdravotních pojišťoven. 

S tím významně souvisí iniciativa Expertního týmu zdravotnictví pro otevření zdravotnických dat, aby si každý zájemce mohl udělat představu o účelnosti a efektivitě peněz vynaložených ve zdravotnictví. 

Co se týká péče o zdraví zaměstnanců - jsme v procesu zrušení vstupních a periodických prohlídek u nerizikových pracovních pozic. Na druhé straně však usilujeme o to, aby se umožnilo zaměstnavatelům zařídit preventivní programy zdraví pro své zaměstnance v širší míře, než pouze prevenci nemocí z povolání a ochrany zdraví při práci. Přestože na tomto tématu panuje všeobecná shoda, legislativní proces trvá déle, než by se očekávalo. 

Je toho mnoho, co se otevřelo na tématech kolem zdraví a zdravotnictví v posledních letech. Pro Svaz průmyslu a dopravy tím vzniká celá nová kapitola, které se budeme v nejbližších letech věnovat. 



Zkušenosti s vedením zájmového sdružení průmyslu


Téměř čtvrt století se podílím na životě Asociace CzechMed reprezentující zdravotnický průmysl, posledních 15 let ji vedu. Co mi tato zkušenost přinesla? Že první a nejdůležitější je vědět přesně, co chceme. Až když jsme v tomto zajedno, můžeme formulovat scénáře - co se stane, kdy a jaké jsou vyjednávací pozice. V detailech jsou naše témata složitá. Chceme-li oslovit politiky a veřejnost, musí být zpráva jednoduchá a srozumitelná. Ano, i za cenu zjednodušení. 

Při formulaci stanoviska ja cílem konsenzus. Pokud jej nelze dosáhnout, pak rozhoduje většina. Buď představenstva, nebo při zásadních otázkách většina valné hromady. To však neznamená, že většinový názor je diktatura 51%. Také disentní názor musí být respektován. A nejen když je to „skoro půl na půl“. Také když menšina je malá a nemá být ostrakizována. 

Rozhodující je však akceschopnost. Vědět, při všech možných odstínech šedi, že toto je přesně to, co chceme. 

Dlouhodobost. Byly jsme a budeme. Vlády přicházejí a odcházejí. Při dlouhodobých záměrech je jedno, kdo se střídá u kormidla. Protože my jsme na můstku pořád. Musíme umět s nimi hovořit ať už jsou kormidelníci oranžoví, černí, modří, zelení, nebo fialoví. 

Již nějakou dobu vidíme, jak výrazně naše podnikání ovlivňují procesy v Evropské Unii a nejenom u nás doma. Reprezentace průmyslu v Bruselu, v Business Europe a dalších průmyslových sdruženích je dnes samozřejmostí. EU však nejsou pouze úředníci Evropské Komise nebo členové Evropského Parlamentu. Jsou to vlády 27 členských zemí. Se kterými však nepracujeme my, ale zaměstnavatelské svazu v konkrétních zemích. Musíme pěstovat  spolupráci s podobnými organizacemi, jako je Svaz průmyslu, v různých členských zemích. 

Průmysl zdravotnický prostředků se v minulém roce takto semknul - v době českého předsednictví - kvůli změně v Nařízení EU o zdravotnických prostředcích. Kvůli němu by došlo v průběhu 1-2 let k zásadním nedostatkům těchto výrobků v celé Evropě. Nařízení - neboli Medical Devices Regulation - je svým způsobem podobný problém jako emisní norma EURO 7. Zdravotnický průmysl byl v této věci úspěšný. A podobně můžeme být i my. Třeba s emisemi, nebo něčím jiným. 

Heslo není originální. Používá jej NATO i současný český prezident ve své kampani. Ale jinak, než „SPOLU SILNĚJŠÍ“ to opravdu nejde. Jak doma, tak i mezinárodně, ve velkém evropském prostoru, kde jsme doma.